Land-Rover Série 1 je auto pozoruhodné v mnoha směrech. Kromě obecně známých předností a prvenství má i jedno, o kterém se ví méně: je nepochybně jediným autem na světě, které bylo poháněno siamským motorem, byť jen v omezeném období. Zde je vysvětlení. Motor o objemu 2 l, který se montoval do LR S1 od roku 1952 do konce výroby a byl také v prvních LR S2, se vyskytoval ve dvou variantách. První verze se vyráběla do konce roku 1954 a nazývala se „siamese bore“ neboli siamský vývrt, druhá, pozdější, verze se nazývala „spread bore“ tedy roztažený vývrt. Lišily se, jak již názvy napovídají, roztečí válců. Pro vysvětlení této změny je potřeba se vrátit do roku 1948, kdy se začaly vyrábět motory 1,6 l (čtyřválec) a 2,1 l (šestiválec) pro limuzíny Rover a pak do roku 1950, kdy byly tyto motory, kvůli zvýšení výkonu, převrtány na 2 a 2,6 litrů. Mezi válci tak nezůstalo dost místa na chladící kanály. Jak se ukázalo při testech, u čtyřválce to nevadilo, ale u šestiválce se při delším chodu ve vysokých otáčkách válce deformovaly a protože to byla doba, kdy se ve velkém stavěly dálnice, a rychlá jízda s motorem v otáčkách se předpokládala, nebyl šestiválec do sériové výroby zaveden. Došlo k tomu až po třech letech, tedy v roce 1953, kdy byly vyvinuty a odzkoušeny motory používající stejný blok motoru, ale s větší roztečí válců. A nyní zpět k LR S1. Čtyřválec 1,6 l, ovšem v modifikované verzi s litinovou hlavou válců místo hliníkové, s jiným časováním a odlišným karburátorem, byl použit i do LR S1. V roce 1950, tedy současně se zvýšením objemu motorů pro limuzíny byl zvýšen i objem motoru pro Land-Rover. Po úspěšných zkouškách se od podzimu roku 1951 tyto motory začaly montovat sériově a montovaly se i po roce 1953, protože zkoušky motorů s větší roztečí válců proběhly jen s variantou pro limuzíny Nyní však nastal technologický problém, jelikož ve výrobě byly dva stejné čtyřválcové motory s různými roztečemi válců. Proto byly zahájeny zkoušky motoru s větší roztečí ve variantě pro Land-Rover a když byly úspěšně ukončeny, začal se tento motor konečně v roce 1955 montovat sériově i do LR S1. Na závěr je nutné zmínit důvod, proč se motory pro Land-Rovery nedělaly s hliníkovou hlavou válců. Vedení Roveru se obávalo, že by jí farmáři, pro něž byl Land-Rover primárně určen, brzy zničili používáním nevhodných chladicích kapalin.
Autorem článku je Martin Tůma, člen LRSC a přední odborník na vozy Land-Rover a Rover v ČR.
Čeština
English
